Martyho web deník a kouteček o všem :-D

Co Tě vlastně zajímá?

... "kde máš holku a proč jsi vlastně pořád sám?" Zní nejčastější otázka a mě už docela štve.... 

... zná to asi každý. :( Lítají za Vámi a pořád pokládají stejné stupidní dotazy a když mají mluvit o sobě, slyšíte padat hvězdy, jaké je ticho nebo zas vytáhnou kolikrát takový hlod, že nevycházíte z úžasu... 

"Ty ještě nemáš žádnou holku?

Kolik děcek že Ti to vlastně běhá ještě po světě, že o nich taky nic nevíš?

Jsi teplej nebo prostě jen tak blbej, že Tě žádná nechce?

Jak Ti to klape s penězma?

Proč nezavoláš, když Ti teče do bot?

Proč už nepiješ tvrdej? Vždyť jsi po něm vždy srandovní..."

 

Těch hlodů, co slyším, je víc... ale popořadě:

Tvrdej alkohol už nehodlám ani ochutnávat a myslím to vážně, pokud by chtěl někdo pochybovat, nemusí :) 
Bohužel, zlomil jsem sám sebe a zkusil to s ním  znovu a akorát se nepoochybně znovu ztrapnil a nafackoval bych si nadvakrát... :( Neumím jej pít, vždy nakonec začnu být nepříjemný až agresivní a nepřísluší mi :(  Ti, co už to zažili, asi chápou víc než ti, kterým bych to ani nepřál ;) 
 Respektujte to, že řeknu automaticky NE při pozvání na panáka a budeme v pohodě ;)

  Že jsem dlouhodobě bez ženské a spíš to vypadá, jako bych měl tajnou milenku nebo snad milence? A co jako? Až sám budu chtít, ukážu nebo řeknu, co je pravda, pokud budete chtít tomu věřit, to už je na Vás...  Řeči typu narážek na dlouhodobou samotu u mě atd jsou spíš k smíchu, protože mi to přijde spíš tak, jako by mi většina právě tu volnost a klid záviděla... Doslova mě dostala i známá, když mi začala posuzovat i to, že jezdím pozdě z práce a brzo do práce... Jasně jsem jí vysvětlil, že je to prostě můj problém, dá-li se to tak nazvat a nemá absolutně žádné právo mě za to odsuzovat :) "Zabila" to tím, že se mě ptala, jak řeším sex a kolik dávám dýžko prostitutkám... :D  Asi jsem ztratil známou, ale nechtěla pochopit, kde je hranice soukromí, za kterou nepouštím každého :D 

  Vztah mě a mého dítěte-syna bude asi vždy komplikovaný, zanedbal jsem toho dost a nevím, jak na mě coby otce bude v pozdějším věku reagovat, stále se obávám "sody" z jeho strany a čekám, že to nebudu mít jednoduché (což ostatně nemám ani tak, když už konečně přijedu, vždy mi jemně vynadá, kde se jako flákám a nejezdím za ním, takže se cítím jako hlupák i tak ;) )... Musel jsem malinko dospět a uvědomit si hodnoty, které rodina přináší, nakonec přes vybídky a snahu vždy došlo k neočekávaným změnám nejen u mě, ale i u něj a snad si to jednou vysvětlíme...   Říkal jsem už kdysi, že nechci být jako můj vlastní táta a opak je pravdou, jako bych pomalu šlapal v jeho stopách... :( Práce na změnách je, ale není to jednoduché...

  Navíc už chvilku po porodu jsem zazmatkoval víc, než jsem měl, díky své tvrdohlavosti, práci i neoprávněné panovačnosti hodně ztratil, pohnojil rodinné soužití a nakonec si to vždy dokážu znova vyčíst i sám, nepotřebuju k tomu x desítek dalších lidí... A ano, poučil jsem se, nyní si jen snažím bydlení zařídit a postavit se po nedávném "pádu" na nohy ... Neodmítám a nikdy jsem ani podvědomě neodmítal rodinu!

  Na otázku, proč už se mimo rodinku a to ještě ten nejužší kruh, nikomu neozvu, je jednoduchá odpověď... 4x jsem se na vlastní pěst rozhodl pomoci domnělým "přátelům" a dostal tak nechutnou sprchu a sodu, že to už NIKDY neudělám... ! Zlomená důvěra, zrazené city a náraz do zdi při přiznání nějaké té soukromé záležitosti, to jednoho opravdu postaví na nohy... :( Půjčit peníze, založit, zaplatit co je třeba a nakonec dostat kudlu do zad, to je výborný důkaz toho, jak velcí jsou někteří, ovšem otázka je CO vlastně... :( Výsledkem těchto zrad je to, že rád pomohu, ale pouze, pokud nejde o peníze nebo bydlení, ani u jednoho už nepovolím až na cca 4 vyjímky... Jiným způsobem by možná bylo sepsat platnou smlouvu o dílo, půjčku, doklad, který by mě uklidnil... což je ale zase proti přesvědčení a pro obavy mnoha těchto "dobráků"...

Neříkám, mám upřímné přátele, Ti ale už jaksi skorem nebydlí ani na Jihu... Navíc,ano, poslední dobou jsem víc fňukal než se činil a tak jsem to otočil... :) Nestýkám se už s tolika lidmi, ale doufám, že jsem se rozhodl pro ty správné, což mi zase ukáže jenom čas ;) 

 

 A na závěr? Moje známá, mimochodem šikovná psycholožka a analytička, mi doporučila díky vyložení toho, co ze mě leze, pokud se opiju a neuhlídám svou "uzdu", abych to psal... Prý jde o jeden z mála způsobů, jak si tím pomoct, tak uvidíme, ale je faktem, že se cítím lépe a prý nejsem sám, kdo je takový, že by ty pocity kolikrát raději udusil v sobě, než aby je dotyčným řekl nebo nějak vyjádřil :) 

 

 

Bookmark and Share

Autor:

E-mail:

Text:

Opište tento text:

CAPTCHA

Sportovní výživa a posilovací stroje Ronnie.cz